Předepsaná dávka bolesti

16. března 2013 v 16:50 | Machiina |  Deníček
Už vám někdy někdo řekl,že je konec?Že už někoho nikdy neuvidíte?Představte si,že vás opustí někdo,koho jste měli rádi a vy prostě,jak máte na to asi tak zareagovat?Říct no a co a jít dál?To asi těžko.Odchodem myslím na úplně jinej svět ne se přestěhovat do jinýho státu a udržovat kontakt.Nedávno se mi podařilo něco takovýho zažít.Týkalo se to člověka,který si pokusil vzít život?Proč..?!

Je to už pár dní (čtvrtek).Přišla jsem ze školy jako každý den,nadávala na to,jak mě to nebaví a kolik toho mám do školy a že to nestíhám.Sednu si za stůl,vydechnu,otevřu sešit a opět si začnu opakovat vesmír na zítřejší test do fyziky.Asi po hodině mi zvoní mobil.Neznám nikoho,kdo by chtěl slyšet,že ho někdo pomalu,ale jistě opouští.To už nebyla žádná šance se naučit nějaký řádek v linkovaném sešitě.Hlava byla plná myšlenek,proč,co se děje a jak na tom asi je..po pár zprávách od doktora jsem se dozvěděla,že po 5 hodinách v komatu se mu podařilo docílit toho,čeho chtěl.Najednou jsem neviděla ani jednu věc,co bych mohla dělat,žádný povinnosti do školy,nic.Najednou bylo prázdno.Jediný problém v tu chvíli byl,nebrečet aspoň tak pod tlakem,aby mi nevypadly oči z důlku.Celou noc jsem brečela,celé ráno.Nepochopila jsem,kde se ve mně bere tolik síly a vody pořád brečet.Ráno jsem si stoupla před zrcadlo namalovala se a usmála se,jenže ten pocit úzkosti jsem nevydržela a opět jsem se rozbrečela.Namalovala jsem se znovu a šla do školy.Pěkně v barevném,aby nevypadalo,že se mi něco stalo.Nechtěla jsem to mít na sobě.Nechtěla jsem mít nic,jenom postel,kapesníky a tmu.Tumblr_mjqbnomaem1rlv4t3o1_500_large
Už od malinka se nedokážu před nikým rozbrečet..pokuď to není vyloženě z fyzické bolesti.Ano,šla jsem do školy,ano bylo mi ZLE!!Nikdo nepoznal,že nejsem v pořádku,až na pár lidí,kteří to věděli.Spala jsem u kamarádky!Ano,umí rozptýlit,ale nedají se zazdít slova,co vycházely z telefonu.Filmový večer se obešel bez slz.
576043_227002717444708_986106623_n_large
Ano,přesně tak.Dnes jsem byla u přítele,že se budeme učit.Prostě a jednoduše jsem nemohla celý den zůstat doma a přemýšlet.Ne,před ním se v tomto nepřetvařuju.Přišla jsem pěkně oblečená podle toho,jak jsem se cítila.Bylo mi zle,chtěla jsem řvát,brečet a přestat myslet a vzpomínat.Byla jsem hrozně ráda,že ho vidím,protože mi zlepší náladu,ať se děje cokoliv.Ale poznal,že je mi zle,že prostě nejsem v pořádku a strašně jsem ocenila to obětí.Vážně mi pomohlo uvědomit si,že na to nejsem sama.I když prostě si nemůžu odpustit to předstírání,že o nic nejde,že jsem silná,že všechno vydržím,že jsem v pohodě a že nechci brečet.
SHRNUTÍ!!
1)Nikdo pořádně nevidí,jak moc zle mi je.
2)Potřebuju někoho,kdo mě v tom nenechá se topit.
3)Potřebuju další zásobu vody a slz,protože začínám brečet na sucho.
4)To,že se usmívám,nebo zrovna nebrečím neznamená,že je mi kurva dobře!!
5)Prostě jsem vám chtěla říct,jak mi je.

X.O.X.O
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

♀+♂

100% (160)

Komentáře

1 fleurette fleurette | Web | 16. března 2013 v 16:52 | Reagovat

teď to taky prožívám..

2 Bee♥ Bee♥ | Web | 16. března 2013 v 17:24 | Reagovat

já právě nechci dát svůj fb na blog) a nějak mě nenapadlo co tam dát :D a pak sem dala ten twitter do menu a ještě sem tam něco přihodila no:D
jinak chápu, že nikdo nedokáže pochopit jak přesně se cítíš, ale určitě si to spousta lidí dokáže trochu přiblížit,alespoň že máš přítele a ten ti pomůže jak může)) a doufám,že to brzo bude lepší..

3 Angie♥ Angie♥ | Web | 16. března 2013 v 17:35 | Reagovat

Co není může být :DDD♥

- .. k tomu nemám co říct♥ :x
jeden s nejlepších článků co sem kdy četla .

4 Roni* Roni* | Web | 16. března 2013 v 18:27 | Reagovat

To bych nechtěla nikdy zažít.. Ve čtvrtek jsem byla na kremaci a už nikdy to nechci opakovat! Nechci už nikdy na pohřby. Je to strašný! :// Proč se dá dat lehko člověk ztratit?

5 K. K. | Web | 16. března 2013 v 19:54 | Reagovat

Tento článek mě rozbrečel.
Nevím kdo ti umřel, ale jde vidět, že jsi ho měla strašně ráda, drž se. :(

6 Machiina Machiina | Web | 16. března 2013 v 23:08 | Reagovat

[1]: To ej mi líto,nikomu to nepřeju.

[2]: Ano,jsou tu lidé,kteří mi pomáhají..i když o tom ani neví.

[3]: Děkuji,potěší.

[4]: Člověk,co si pokusí vzít život si neuvědomuje,kolik nechá za sebou bolesti,protože vidí jenom tu svou.

[5]: Až tak?Ano měla..

7 Petra Petra | Web | 16. března 2013 v 23:30 | Reagovat

Já bohužel přesně vím jak ti teď je. Kdo tohle nezažil, těžko nás pochopí.
Já ti chci popřát hodně sil, protože je budeš určitě potřebovat a další věc co ti přeji je - čas. Říká se že časem to přebolí, s tím sice nesouhlasím, ale bude to alespoň trošku lepší:) V tomhle mi věř. A hlavně buď s kamarády, dokážou alespoň na chvíli člověka rozesmát.
Je mi to opravdu hrozně líto. Upřímně líto.

8 Machiina Machiina | Web | 16. března 2013 v 23:43 | Reagovat

[7]: Děkuju,snažím s ebýt,co nejméně doma,pořád někde jsem a zaměstnávám se natolik,abych neměla ani čas na to myslet i když takhle se s tím moc asi nevyrovnám.

9 mouli-e mouli-e | E-mail | Web | 17. března 2013 v 9:03 | Reagovat

Ou .. tak teď je mi tě nesmírně líto .. víš,až začínám litovat svého života.Jednou se mě nikdo nevšímal.Byla jsem na jednom chatu.. nikdo mi nepsal nic.A tak jsem napsala své "bejvalé nej kamarádce" ,že mi zemřel kamarád... a začali se mě všímat lidi,dělala jsem,že brečím vše.. ateď ? Bych se za to nejradši zabila!!!Lhala jsem ... a nedokážu si to odpustit..,protože ta představa,že tobě se to vážně stalo ?! Holka drž se..bude to dobré..Ta osoba je stále s tebou.. věř mi :***

10 mouli-e mouli-e | E-mail | Web | 17. března 2013 v 9:04 | Reagovat

Btw:

Moc pěkný!A už nikdy jinak..!!
Dodej mi prosím úsměv do života,podlomily s emi nohy.  <-- To jsi myslela ironicky? NEBO VÁŽNĚ! .. :)  To se ti vážně ty vlasy tak líbí ? : )

11 Machiina Machiina | Web | 17. března 2013 v 9:53 | Reagovat

[9]: Tak většinou se dost dobře pousměju..není to nejlepší,co jsi udělala,ale byla jsi asi dost mimo..myslím,že tak jednou cítil každej.

12 feel-so-close-to-you feel-so-close-to-you | Web | 17. března 2013 v 10:01 | Reagovat

Tak tohle je mi vážně hrozně líto. Já nikdy nikoho neztratila, tak nedokážu posoudit, jak by bylo mně. Ale jednou se mi stalo, že mi jedna z nejlepších kamarádek v noci napsala smsku, že si podřezala žíly a ať jí zjistím, kolik krve může člověk ztratit než umře. Byla jsem v tak naprostém a šíleném šoku, že jsem naprosto nevěděla co udělat. Chtěla jsem za ní jít, jenže bydlela o 11 km dál a bylo asi 10 večer a žádný autobus už mi nejel. Pak ve škole, když jsem ji viděla, tak jsem nevěděla jestli ji mám obejmout nebo pořádně praštit za to, o co se pokusila.
Lidi si často neuvědomují, jak je život vzácný a zbytečně se snaží vzít si ho. A přitom je jim jedno, kolik lidí tu zanechají, kteří se pak můžou zbláznit.

13 »Anett »Anett | Web | 17. března 2013 v 10:24 | Reagovat

Je mi to líto. Ale taky se nedokážu rozbrečet na veřejnosti. Nevím proč, ale nedokážu to. Jinak ti hlavně chci říct STAY STRONG.:)

14 Machiina Machiina | Web | 17. března 2013 v 10:25 | Reagovat

[12]: Lidi,co se o to pokouší nevidí,kolik bolesti za sebou nechají..to po nich ani nemůže nikdo chtít.Upřímně vlastní zkušenost..))

15 dee' dee' | Web | 17. března 2013 v 10:48 | Reagovat

je mi to upřímně líto, mě se to stalo ted taky, ale ty lidi neodešli z vlastní vůle.. pocit že už je nikdy neuvidíš, je zdrcující. když se rozbrečíš na veřejnosti, bude u tebe nekdo a pořád se budou ptát co se stalo, i když je to vůbec nezajímá. buď silná, časem bude určitě aspon trochu líp:)

16 mine-version mine-version | Web | 17. března 2013 v 11:14 | Reagovat

Vim jaký to je když už potom jen brečíš a brečíš, mě potom rozbrečí i jen vyslovení toho jména (nevím co přesně se stalo)
jinak děkuji :) Neděle ta už tak akční nebude :D jen učení a učení a učení jo a taky cesta zpátky domů...:/

17 Madeline Madeline | Web | 17. března 2013 v 11:50 | Reagovat

Krásný článek:)

18 Machiina Machiina | Web | 17. března 2013 v 12:47 | Reagovat

[15]: Ptají se jenom proto,aby věděli,co a jak..

[16]: Jo to se mi taky stalo,ale naštěsí on byl jedinej,koho jsem s tím jménem znala..

19 untrue.blog.cz | Elizabeth. untrue.blog.cz | Elizabeth. | Web | 17. března 2013 v 13:20 | Reagovat

Já se zajímám jak si splnit přání a věřím tomu jo cítím se díky tomu líp a mám pozitivní myšlenky

20 Kelíns Kelíns | Web | 17. března 2013 v 15:15 | Reagovat

Už se mi to taky stalo a ne jednou. Nejhorší je jít mezi lidi a dělat, že se nic neděje, že je prostě vše v pořádku. Že jsem nepřišla o nikoho, kdo byl tak velkou součástí mého života.
Dvě slova: Drž se!
Časem to nepřebolí, ale dokážeš se s tím smířit.

21 Markét Darllet Markét Darllet | E-mail | Web | 17. března 2013 v 17:01 | Reagovat

Nic tak strašného jsem nezažila. (Musím zaklepat!) Ale přeju ti, ať je ti brzo dobře. :)

22 S-hejvi S-hejvi | Web | 17. března 2013 v 19:09 | Reagovat

moc dobře to znám..ale vše přebolí:)

23 Machiina Machiina | Web | 17. března 2013 v 21:07 | Reagovat

[19]: Však jo)

[20]: Myslím si,že to tak nějak bude no..

[21]: To ti přeju..nezaslouží si nikdo

24 *Lella_Zee* *Lella_Zee* | Web | 17. března 2013 v 22:04 | Reagovat

nevím kdo zemřel, ale stejně brečím. já jsem zas člověk, který se rozbrečí hrozně rychle.. prostě spontánně, tak jako řvu když se mi něco líbí, pisčítm, že je to roztomilé, usmívám se na miminka, co se usmívají na mě.. když někdo zemře, ať je to kdo to je.. brečím...
v každém bylo nějaké dobro a to dobro bude scházet..

drž se holka. Zvládneš to!

25 Miss šoking Miss šoking | Web | 18. března 2013 v 12:15 | Reagovat

Já mám velký kozy,ale ona má prostě větší no :D

- smutný článek.Stala se mi podobná věc..A vůbec nikdo nepoznal,že mi něco je.Jen nejlepší kámoška..Prostě uvnitř jsem řvala,brečela a všechno a navenek jsem se usmívala,jak píšeš.Ale tak aspoň máš přítele,který tě miluje :')
Drž se

26 Machiina Machiina | Web | 18. března 2013 v 17:17 | Reagovat

[24]: Děkuji,za podporu!!

[25]:Doufám,že mě miluje ))Ale jo,on mi stačí..hned se usmívám,jak nejšťastnější na světě :P

27 Ladycarrot Ladycarrot | Web | 18. března 2013 v 18:53 | Reagovat

to je mi moc líto, ale neboj vždy se jde ze špatného k dobrému ;)

28 Machiina Machiina | Web | 19. března 2013 v 15:54 | Reagovat

[27]: To je pravda..))

29 Mellisa.  | GoodGirlsGoBad Mellisa. | GoodGirlsGoBad | Web | 19. března 2013 v 16:40 | Reagovat

to je smutný. :'( neboj se, všechno se obrátí k lepšímu. chce se mi brečet.. :(

30 magicforever magicforever | Web | 19. března 2013 v 16:47 | Reagovat

Chcela by som napísať, niečo, čo by ti nejako pomohlo, ale slová ako: všetko bude dobré, mi zrazu príde iba ako fráza...Len dúfam, že to všetko čoskoro prejde. Občas tiež chodievam so školy s pocit, že mi zomiera celý svet, no nikoho to ani netrkne. Akoby, keď sa budú tváriť, že nič nevidia, nebudú musieť myslieť na vlastné problémy ( alebo len riešiť tie moje? ) Ťažko povedať.

31 Vendy Vendy | Web | 3. dubna 2013 v 0:09 | Reagovat

[6]: Tohle jsi řekla moc dobře - člověk, který se pokusí zabít, za sebou nechává spoustu bolesti. Někdy asi jednáme zkratovitě, naše vlastní bolest nám připadá tak nesnesitelná, že ji dál nemůžeme snášet - ale jedno si měl ten tvůj kamarád uvědomit - nic není navěky, ani ta bolest ne. Kdybych se měla zabít při každém trápení, které jsem zažila, každém pocitu, když jsem se cítila na dně, už bych byla zasebevražděná aspoň dvacetkrát (odhad, cifra může být vyšší). Pro tebe to asi musel být šok, ztratit někoho, koho jsi dobře znala. Navíc nečekaně. Ale to i tato bolest přejde, čas opravdu léčí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama